Trojklanný nerv je pátý hlavový nerv. Je to nerv vedoucí vzruchy – a také bolest - z kůže do mozku, odborně nerv senzorický. Na každé straně obličeje má tři větve, na celý obličej tedy připadne šest větví vystupujících ze šesti „otvorů v obličejových kostech“. Všechny větve ve svém průběhu poměrně těsně míjejí obličejové dutiny a zubní kořeny.
Trojklanný nerv může z neznámých příčin začít doslova strašně bolet. Stává se to spíše ve druhé polovině života, ženy bývají postiženy téměř dvakrát tak často jako muži. Obličej bolívá obvykle jen na jedné straně, zřídka na obou.
Bolesti jsou značně silné až zničující, trvají několik vteřin až několik minut představujících značné trápení. Záchvaty se nepravidelně opakují a lidi zastihují při nejrůznějších činnostech. Pacienti většinou znají situace, které záchvat vyvolávají a snaží se jim vyhýbat. Bolesti přicházejí při žvýkání potravy, čištění zubů a podobně. Ale i při naprosto nepatrných podnětech jako je dotyk obličeje konečkem prstu nebo při závanu větru či chladného vzduchu. K tomu dochází při jízdě v autě s otevřeným okénkem nebo na motorce.
Pátrání po příčině bolestí je nevděčné, utrpení postižených je značné i přesto, že na nich „není nic vidět“. Míra jejich utrpení ospravedlňuje náročná vyšetření, nutných k nalezení nějaké „uchopitelné“ příčiny. Proto se dělá rentgen hlavy, počítačová tomografie známá jako cétéčko, magnetická rezonance, punkce páteře s vyšetřením získaného mozkomíšního moku, evokované potenciály atd.
Aby zůstalo u diagnózy bolesti trojklanného nervu, je třeba vyloučit i řadu „pomalejších“ nemocí, které mohou podobné potíže způsobovat. Je to především roztroušená skleróza, kterou má dva a půl procenta pacientů s bolestí trojklanného nervu. Obráceně platí, že zhruba jeden a půl procenta všech pacientů s bolestí trojklanného nervu má roztroušenou sklerózu. Vyloučit se musí i přítomnost možného nádoru na spodině lebky a v oblasti mozkového kmene. Jako příčina bolestí přichází v úvahu zánět nervu glossopharyngeálního a neuralgie ještě několika hlavových nervů a jejich větví, které nějakým způsobem inervují obličej. Myslet je nutno i na pásový opar, odborně herpes zoster. Je to virová infekce, která někdy proběhne bez viditelných příznaků a po odeznění jejího akutního stádia zůstanou silné bolesti v oblasti nervů, které byly virem napadeny. Mluví se o postzosterové neuralgii. Na ni se u zhojeného pásového oparu v oblasti trupu myslí, ale v případě nepoznané zosterové infekce v oblasti ovličeje již méně. „Pomyšlení“ na pásový opar a průkaz infekce je důležitý z toho důvodu, že se jedná o (potenciálně) léčitelnou příčinu neuralgie. Totéž platí pro hnisavé váčky u kořenů zubů Pokud má pacient s neuralgií trigeminu v ústech mnoho amalgámových plomb a mívá občasné nebo stálé pálení na jazyku, není od věci udělat tzv. panoramatický rentgen chrupu, vyšetřit tzv. ústní mikroproudy a také alergii na kovy v plombách. Nicméně ani při pozitivním průkazu „alergie na amalgám“ není namístě snažit se za každou cenu amalgámové plomby kompletně a najednou odstranit. Ta „každá cena“ může být vysoká a zahrnuje řadu dalších i bolestivých komplikací. Kořenové váčky – tzv. zubní granulomy – je však radno nekompromisně odstranit všechny, a to i za cenu ojedinělé extrakce nějakého značně postiženého zubu. Nezapomenout na „šikmo ležící dlouhé zuby moudrosti“ a extra dlouhé kořeny některých horních zubů, které mohou zasahovat do čelistních dutin. S afekcemi v oblasti čelistí souvisí i artróza čelistního kloubu, projevující se případnými bolestmi a „křupáním při žvýkání“. Je zjistitelná i na rentgenu a málo se na ni myslí. Patří k potenciálně ovlivnitelným příčinám nejen neuralgie trigeminu, ale i ušních šelestů - tinnitu. Pak je tu ještě migréna. Ta je ovšem zcela jinou poruchou než trigeminová neuralgie. Protože však také „bolí jen na jedné polovině hlavy“, může se s neuralgií trigeminu zaměnit a stanovení správné diagnózy ztížit. Migréna bývá ovlivnitelná jen těžko.
Standardní léčba trigeminové neuralgie orientačně spočívá v podávání analgetik, antiepileptik, injekčních vitaminů a léků z oblasti psychiatrie, jimiž lze změnit vztah pacienta k těžko ovlivnitelným záchvatům bolesti. Zoufalí pacienti často užívají nejrůznější kombinace nejrůznějších léků. Detailní informace na toto téma jsou na hojně zastoupena webu. Krajní léčebnou možností je nějaký druh operačního zákroku na trojklanném nervu, gama nůž nebo obstřik „hlavní uzliny“ (Ganglion Gasseri) vhodným činidlem. To se ale nemá provádět u zjištěné roztroušené sklerózy.
Alternativní léčba je zastoupená hlavně akupunkturou. Doporučuje ji i oficiální německá učebnice praktických lékařů „Praxisleitfaden Allgemein-Medizin“, kde se alternativní metody zveřejňují jen v případě jejich standardně prokázaného účinku.
V úvahu připadá akupunktura nejen tělová, ale i ušní. Tu lze poměrně nekomplikovaně provádět na sedícím oblečeném člověku. Přitom se na uchu střídavě jehlují body krční páteře, zóny trigeminu na zadním okraji lalůčku a body pro játra a žlučník, jejichž „napíchnutím“ se utlumí případné (zcela pochopitelné) pocity zlosti a vzteku na nepříznivý osud.
Pak je tu problematika zubů napadených kazem a ošetřených občas i masivními amalgámovými plombami. Pacienti dumají o tom, zda „zkažené zuby“ léčit a ponechat nebo je nechat vytáhnout, což je závažnější zákrok než by se na první pohled zdálo. K rozhodnutí, který „podezřelý“ zub eventuálně vytáhnout, přispěje obstřik jeho kořene lokálním anestetikem. To lze provést tenkou zubní jehlou a injekční stříkačkou se čtvrt až půlprocentním lokálním anestetikem.
Když se pak neuralgie zmírní, je možno pokračovat v obstřicích nebo inkriminovaný zub po zralé osobní úvaze a po detailní konzultaci (nejlépe se stomatologem a neurologem) zub odstranit. „Obstřiky“ jednotlivých zubů/kořenů a čelistních kloubů lokálními anestetiky jsou výkonem současně diagnostickým i léčebným. Metoda je mnohem méně „škodlivá“, než zaplavování celého těla vysokými hladinami kombinací různých léků.
Pak je tu ještě jedna oblast, kde je radno systematicky zasahovat. Tím jsou míněny pokusy o nápravu „zatuhlé“ krční páteře. Snaha o její rozvolnění
může přinést nečekanou úlevu, jak o tom svědčí příspěvek jedné slovenské pacientky ve webové diskusi z roku 2006. Ta referuje o skoro okamžitém a trvalém zmizení trigeminalgie po chiropraktickém manévru spojeném s oním proslulým „křupnutím za krkem“. Podobné hmaty mohou být účinné a mohou se provádět ambulantně, ale pokud možno jen v prostředí klinik s možností okamžitého zásahu neurologa či ortopéda. Ojediněle se totiž popisují nezvratné zdravotní následky v případech, kde se to se silou chiropraktického manévru „přehnalo“. Rozvolňovací měkké (masážní) techniky v kombinaci s akupunkturou, akupresurou, obstřiky tzv. spoušťových bodů lokálními anestetiky či s baňkováním přinesou podobný efekt jako „chiropraktický hmat zastudena“. Ten může v krátkém momentě pomoci, ale bohužel i ublížit. Krční páteř je tedy ve hře téměř u všech bolestí hlavy včetně migrény a tinnitu.
Neuralgie trigeminu platí za obtížně ovlivnitelné trápení.